Aprílová výzva! Precvičte si písanie!

Literatúra je druh umenia. Umenie treba cvičiť. Odteraz začiatkom každého mesiaca nájdete na blogu tri námety aj s obrázkom pre inšpiráciu. Čo vo vás tieto vety evokujú? Aký príbeh by ste k tomu vymysleli? Stačí aj jeden kratučký odstavec, len dotyk myšlienky. Môžete skúsiť aj rovno dve verzie! Jednu negatívnu a druhú pozitívnu. Napíšte mi Vaše príbehy do komentárov na blogu, okomentujte aj príbehy iných. Podporme sa navzájom v kreativite!

1.) Mäkký vankúš. Príjemné teplo v posteli. Zobúdzaš sa na zvuk kľúčov v zámku. Dvere? Niekto ide... Rozbúcha sa ti srdce.



2.) Vták zoskočil na nižší konár. Jarné puky sa otriasli a spadla z nich rosa. Vták skackal ďalej. Sadol si na bielu kosť. 



3.) Pero kĺže po papieri. Stránka je plná. Tupý úder. List zaleje atrament. 



Komentáre

  1. Zajímavá výzva a zajímavě napsáno. Ve mě evokují první dvě naději - otočím zámkem a dostanu se z temnoty mezi lidi. Brzy přijde jaro, brzy začne zpívat a lákat partnerku.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Výborne. Schválne boli vybrané také obrázky aby sa na to dalo písať pozitívne aj negatívne. Ďakujem za komentár :)

      Odstrániť
  2. První obrázek na mne působí temně a ponuře, trošku i strašidelně jak z nějakého horroru, protože nevíte co je za dveřmi. Druhý obrázek je už o poznání mnohem příjemnější, vyvolává pocity klidu, míru,a všeobecné pohody,jen postoj toho ptáčka to trochu kazí, takže okolí má působit klidně a mírumilovně,ale jen ptáček ví, že to tak úplně není. A poslední mi připomíná koronavirus působící na celém světě. Nic dalšího už mě nenapadá

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Veľmi pekné :) Ďakujeme za účasť. Zvlášť ten vírus je smutne desivý...

      Odstrániť
  3. 1. Byl to on. Ten démon, co mě pronásleduje už tak dlouho. Nemám strach, naopak. Srdce mi tluče vzrušením. Po tom dlouhém, dlouhém úprku bez zastávky.. Co mě čeká dál?
    2.Kost trčící z mé vlastní nohy. Vykřikla jsem bolestí. Dokonce i jeho malá váha dokázala s kostí pohnout.
    3. Zlomila jsem pero ve svých dlaních vejpůl. Inkoust z bombičky mi protéká mezi prsty. Nikdy ten dopis nedokončím.
    ������

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Teda! A všetky tri. Skvelá práca. Výzva tu bude každý mesiac, tešíme sa na ďalšie :D

      Odstrániť
  4. 1. Negativní:
    Najednou jsem vůbec nevěděl, jestli se mám odvážit vstát a podívat se, kdo za dveřmi je. Nebo jestli se nemám otočit ke zdi a peřinu si přetáhnout přes hlavu a dělat, že tu nejsem.
    Snažil jsem se nedívat na dveře přede mnou. Ale nešlo to. Hlasitý dech, který jsem slyšel, jsem si pamatoval jasně. To, o čem jsem si myslel, že se mi celé měsíce jen zdá, se dnes stává skutečností. Přišel si pro mne!

    1. Pozitivní:
    Srdce mi bušilo tak silně, jako kdyby chtělo vyskočit z mého těla ke dveřím. Bylo mi horko a cítil jsem vzrušení, jak dlouho ne.
    Ona za mnou skutečně přišla. Otevřela dveře dokořán a levou rukou si vyndala sponu z vlasů. Ty se rázem rozpustily až do půli jejího těla. Pravou rukou upustila ručník, který byl tím jediným, co na svém těle v tu chvíli měla. Vydala se směrem k mé posteli.

    2. Negativní:
    V tu chvíli se ve mě probudil jakýsi hlas.
    "No do háje, Nico, co tu děláš? Vážně chceš skočit dolů a všechny opustit? Svou milující matku? Laskavou, něžnou a věrnou partnerku? Chceš opravdu vzdát své sny a ukončit život?"
    Žaludek jsem měl stažený, srdce mi bušilo a strachem jsem pomalu nemohl ani dýchat. Otočil jsem se znovu na malého ptáka a celým mým tělem projela obrovská úleva a uvolnění. Otočil jsem se a vydal jsem se zpět domů

    2. Pozitivní:
    "Je, podívej, Nico. Ptáček. A červenka. Ty jsou moc krásné." řekla Míša něžným hláskem a přerušila tak trapné ticho.
    "Krásná jako ty." vyhrklo ze mne najednou.
    "Co si to řekl?" zeptala se Míša a svůj pohled rychle odvrátila od ptáčka přímo mně do očí.
    Pak už jsem viděl jen tmu. Její sladké, obalmazované rty se přilepily na mé. Cítil jsem její jazyk, jak pronásledoval ten můj. Přiložil jsem svou ruku na její studenou, hebkou tvářičku. A ona mi svou rukou zajela do vlasů a ještě víc jsme se k sobě přitiskli. Srdce mi chtělo vyskočit z těla. V žaludku mi poletovalo hejno motýlů. Její sladká vůně mne hypnotizovala, že jsem nic ostatního nevnímal. O tomto okamžiku jsem snil snad stokrát.

    3. Negativní
    V tu chvíli byl Nico mrtev. Jeho hlava po ráně padla na stůl a ruce zůstaly téměř neměnné, jako když psal. Krev vytékající po ráně z hlavy se začala mísit s inkoustem na papíře a na stole. Vrah vzal Nicovy klíče z kapsy, otevřel šuplík a vzal svá daňová přiznání. S radostným úšklebkem se vydal zpět ke svému autu.

    3. Pozitivní
    "Super, třído. A teď mi každý z vás řekne, co mu skrvna na papíře připomíná." řekl učitel držící v ruce pálku. Zeptal se hned první dívky po své levici.
    "Ty vole, tohle je nějaké umění?" zeptal se Nico Milana.
    Ten se svým typickým, ironickým a zamyšleným pohledem a staženými rty koukl na papír na zemi a vzniklou skvrnu.
    "Ne, kokotina." řekl a oba kluci se začali smát.
    "Tak pánové, vzhledem ke svému smíchu, nám jistě rádi zdělíte i své dojmy. Milane?" řekl učitel a vyzval ho rukou k odpovědi.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Skvelé príspevky :) nápadité a odlišné. Atmosféra vystihnutá krásne. Radosť čítať. Dúfam, že to bola zábava aj písať :)

      Odstrániť
    2. Děkuji za poklonu. Psaní mne baví, takže rozhodně ano.

      Odstrániť

Zverejnenie komentára